1.8. Instalační nastavení

Po provedení podrobné analýzy systému zobrazí YaST návrh instalačního nastavení. Volby, které obvykle vyžadují ruční úpravu, jsou zobrazeny na kartě Přehled. Karta Expertní obsahuje podrobnější volby. Po změně libovolné položky ze vždy vrátíte zpět k tomuto dialogu, který se patřičně aktualizuje. Jednotlivá nastavení jsou popsána v následujících částech.

Obrázek 1.1. Instalační nastavení

Instalační nastavení

1.8.1. Rozdělování disku

Ve většině případů vám YaST nabídne vyhovující schéma rozdělení disků, které můžete přijmout bez dalších úprav. Můžete také navržené rozdělení upravit a přizpůsobit svým požadavkům. Následující text popisuje nutné kroky.

1.8.1.1. Typy oddílů

 Každý disk má tabulku rozdělení disku, kde je místo pro čtyři záznamy. Každý takový záznam znamená jeden primární nebo rozšířený oddíl. Rozšířený oddíl je však povolen pouze jeden.

Primární oddíl se skládá ze souvislého množství cylindrů (fyzických oblastí disku), které jsou přiřazeny danému operačnímu systému. Při použití pouze primárních oddílů byste byli omezeni maximálně čtyřmi oddíly, protože více oddílů nelze zapsat do tabulky rozdělení disku. Proto se používají rozšířené oddíly. Jedná se také o souvislé oblasti cylindrů, ale rozšířený oddíl lze dále rozdělit na logické diskové oddíly, které nepotřebují záznam v tabulce rozdělení disků. Jinými slovy je rozšířený oddíl kontejnerem na logické diskové oddíly.

Pokud potřebujete více než čtyři oddíly, vytvořte jeden z oddílů (čtvrtý nebo i dřívější) jako rozšířený. Tento oddíl by měl zabírat celý zbytek rozsahu cylindrů disku. Potom v něm můžete vytvořit jeden nebo více logických disků. Maximální počet takových oddílů je patnáct na SCSI discích a 63 (E)IDE discích. Je víceméně jedno jaké oddíly pro Linux použijete. Primární i logické oddíly splní funkci stejně dobře.

[Tip]GPT pevné disky

Architektury využívající GPT disky nemají počet primárních oddílů nijak omezen. Proto nepoužívají logické diskové oddíly.

1.8.1.2. Potřebné místo na disku

YaST při standardní instalaci nabídne použitelné schéma rozdělení disku s dostatečným prostorem pro instalaci systému. Pokud chcete rozdělit disk podle svého, mějte na paměti následující doporučení, která se týkají prostoru na disku.

Minimální systém: 500 MB

Instalace bez grafického rozhraní (X Window), což znamená, že na systému bude přístupná jen textová konzole. Z ostatních softwarových balíků je proveden jen základní výběr.

Minimální grafický systém: 700 MB

Tento výběr zahrnuje systém X Window a některé další aplikace.

Standardní systém: 2.5 GB

Systém včetně moderního pracovního prostředí, tj. KDE nebo GNOME. Obsahuje také dostatek prostoru pro velké aplikace, např. kancelářský balík OpenOffice.org nebo prohlížeč Mozilla.

Tvorba oddílů je závislá na dostupném místě. Rozdělování disků by se mělo řídit těmito základními pravidly:

Do 4 GB:

Jeden oddíl pro swap (odkládací oddíl) a jeden pro kořenový souborový systém (/). V tomto případě bude kořenový souborový systém obsahovat i adresáře, které se někdy instalují na samostatné oddíly.

4 GB a více:

Odkládací oddíl, oddíl pro kořenový souborový systém (1 GB) a samostatné oddíly pro každý z následujících adresářů: /usr (4 GB nebo více), /opt (4 GB nebo více) a /var (1 GB). Pokud tyto adresáře nechcete mít v samostatných oddílech, přidejte pro ně doporučený prostor do oddílu s kořenovým souborovým systémem. Zbytek volného místa můžete použít pro adresář /home.

V závislosti na použitém hardwaru se může vyplatit vytvořit speciální oddíl pro start sytému, obsahující adresář /boot) se soubory nutnými pro start systému a linuxovým jádrem. Tento oddíl by měl být na začátku pevného disku a měl by mít velikost alespoň 8 MB nebo 1 cylindr. Platí pravidlo, že tento oddíl by měl být vytvořen vždy, pokud ho YaST nabídne v návrhu instalace. Pokud si nejste jisti, bezpečnější je startovací oddíl vytvořit.

Mějte na paměti, že některé (většinou komerční) programy instalují svá data do adresáře /opt. To může být důvodem k vytvoření zvláštního oddílu pro adresář /opt nebo k vytvoření dostatečně velkého kořenového souborového systému. KDE a GNOME jsou také instalovány do adresáře /opt.

1.8.1.3. Rozdělení disku pomocí programu YaST

Když vyberete položku rozdělení disku v okně návrhu poprvé, zobrazí se okno s navrhovanými oddíly, ve kterém se můžete rozhodnout, zda chcete návrh přijmout beze změny nebo v něm provést úpravy. Také můžete nastavení celé zrušit a vytvořit vlastní rozdělení od začátku.

Pokud nechcete v rozvržení oddílů nic měnit, vyberte Přijmout návrh. Pokud zvolíte Odvodit rozdělení od tohoto návrhu, spustí se Rozdělování disku pro experty, které umožňuje nastavit rozdělení disku velmi podrobně. Tento dialog je vysvětlen v části 2.9.10 – „Dělení disku“. Návrh vytvořený YaSTem zde slouží jako výchozí bod k úpravám.

Volba Vytvořit vlastní rozdělení otevře dialog výběru pevného disku. Ze seznamu vyberte pevný disk, na který se má SUSE Linux nainstalovat. Pokud chcete, můžete přejít do Rozdělování disku pro experty.

V dalším kroku je třeba určit, zda se pro instalaci má použít celý disk (Použít celý disk) nebo zda použít nějaké existující oddíly. Pokud je na disku nalezen operační systém Windows, budete dotázáni, zda oddíl smazat nebo změnit jeho velikost. Než tak učiníte, přečtěte si část 1.8.1.4 – „Změna velikosti oddílu Windows“.

[Warning]Použití celého disku pro instalaci

Pokud zvolíte Použít celý disk, budou během instalace smazána a nenávratně ztracena všechna data na tomto disku.

YaST během instalace kontroluje, zda je na disku dostatek místa pro zvolený software. Pokud dostatek místa není, změní YaST automaticky výběr softwaru. Dialog návrhu instalačního nastavení vás o tom informuje. Pokud je na disku dostatek místa, přijme YaST vaše nastavení.

1.8.1.4. Změna velikosti oddílu Windows

Pokud pevný disk, na který instalujete, obsahuje oddíl se souborovým systémem Windows FAT nebo NTFS, nabídne vám YaST smazání tohoto oddílu nebo zmenšení jeho velikosti. Tímto způsobem můžete nainstalovat SUSE Linux, i když v dané chvíli nemáte na pevném disku dostatek místa. Je to užitečné zejména tehdy, pokud je cílový disk celý zaplněn jedním oddílem Windows. To je obvyklé zejména na počítačích s předinstalovanými Windows. Pokud YaST zjistí, že na vybraném disku není dost místa, ale místo by mohlo být vytvořeno smazáním nebo zmenšením oddílu Windows, nabídne okno, ve kterém si můžete vybrat jednu z těchto možností.

Pokud zvolíte Smazat Windows kompletně, bude oddíl Windows zcela smazán a uvolněné místo bude použito pro instalaci systému SUSE Linux.

[Warning]Smazání Windows

Smažete-li Windows, budou všechna data, jakmile začne formátování, nenávratně ztracena.

Pokud chcete zmenšit oddíl Windows, přerušte instalaci a připravte oddíl z prostředí Windows. Ačkoliv není tento krok v případě FAT oddílů bezpodmínečně nutný, zrychluje proces zmenšování a navíc snižuje riziko ztráty dat. V případě NTFS oddílů je tento krok nutný.

Souborový systém FAT

Ve Windows nejprve spusťte program scandisk, abyste se ujistili, že na oddílu nejsou ztracené části souborů a křížové odkazy. Pak spusťte defragmentaci disku (defrag), která přesune soubory na začátek oddílu. Tím se proces zmenšování v Linuxu podstatně urychlí.

Pokud máte virtuální paměť ve Windows nastavenou tak, že používá souvislý odkládací soubor se stejnou minimální a maximální velikostí, zvažte následující kroky. Toto nastavení může způsobit rozdělení odkládacího souboru do mnoha malých částí rozptýlených po celém diskovém oddílu. Také bude v průběhu změny velikosti nutno přesunut celý odkládací soubor, což proces zpomalí. Je proto užitečné toto nastavení vypnout a zapnout je znovu po dokončení zmenšovacího procesu.

Souborový systém NTFS

Ve Windows spusťte programy scandisk a defrag, čímž přesunete soubory na začátek oddílu. Na rozdíl od souborového systému FAT jsou tyto kroky v případě souborového systému NTFS bezpodmínečně nutné. Bez jejich provedení nelze oddíl zmenšit.

[Important]Vypnutí odkládacího souboru Windows

Pokud používáte trvalý odkládací soubor na NTFS oddílu, může se tento soubor nacházet na konci disku, kde zůstane bez ohledu na aplikaci defrag. Z toho důvodu pak nemusí být změna velikosti oddílu možná. V takovém případě dočasně deaktivujte odkládací soubor (virtuální paměť ve Windows). Opět ji aktivujte po dokončení změny velikosti oddílu.

Po těchto přípravách se vraťte k instalaci Linuxu a nastavení diskových oddílů. Zvolte Zmenšit windowsový oddíl. Po rychlé kontrole oddílu otevře YaST dialog s návhem zmenšení oddílu.

První sloupec ukazuje, kolik místa je v současnosti zabráno Windows a kolik je k dispozici. Druhý sloupec znázorňuje rozdělení po změně velikosti na základě současného návrhu. Přijměte navrhovaná nastavení nebo použijte ovládací prvky ke změně velikosti oddílů (s určitými omezeními).

Pokud dialog opustíte volbou Další, nastavení se uloží a vy se vrátíte do předchozího dialogu. Vlastní změna velikosti se odehraje později, před formátováním pevného disku.

[Important]Systém Windows instalovaný na oddílu NTFS

Windows ve verzích NT, 2000 a XP používají souborový systém NTFS jako výchozí volbu. Na rozdíl od systému FAT může být k NTFS systému v současnosti přistupováno z Linuxu pouze pro čtení. Proto můžete číst vaše Windows soubory z Linuxu, ale nemůžete je editovat. Pokud chcete přistupovat k datům vašich Windows i pro čtení a nepotřebujete souborový systém NTFS, nainstalujte Windows na souborový systém FAT32. V něm máte plný přístup k vašim datům i ze systému SUSE Linux.

1.8.2. Software

SUSE Linux obsahuje množství softwarových komponent pro různé účely. Výběr jednotlivých softwarových balíků by byl velmi komplikovaný, proto SUSE Linux nabízí tři typy instalovaného systému s předdefinovaným výběrem softwaru. V závislosti na volném místě na disku program YaST vybere jeden z nich a zobrazí vám jej v okně návrhu.

Minimální systém (doporučen pouze pro zvláštní účely)

Tento výběr obsahuje jádro operačního systému s některými službami, ale bez grafického uživatelského rozhraní. Počítač může být ovládán jen pomocí ASCII terminálů (včetně lokální klávesnice a obrazovky). Minimální systém se používá zejména pro serverové instalace, kde se nepředpokládá přímá práce uživatelů.

Minimální grafický systém (bez GNOME a KDE)

Pokud nechcete, aby bylo do počítače nainstalováno grafické prostředí KDE nebo GNOME, nebo pokud nemáte na disku dostatek místa, vyberte tento typ instalace. Bude nainstalován systém X Window a jednoduchý správce oken umožňující spouštět většinu grafických programů. Výběr nezahrnuje žádné kancelářské aplikace.

Standardní systém s GNOME a kancelářským balíkem

Toto je jeden z největších přednastavených typů instalace. Obsahuje grafické pracovní prostředí GNOME, většinu GNOME programů a kancelářské programy.

Standardní systém s KDE a kancelářským balíkem

Tento systém obsahuje grafické pracovní prostředí KDE, většinu KDE programů a kancelářské programy.

Chcete-li upravit výběr instalovaného softwaru, klikněte v okně s návrhem instalačního nastavení na Software. Viz 1.2 – „Instalace a odinstalace programů s použitím správce balíků programu YaST“.

Obrázek 1.2. Instalace a odinstalace programů s použitím správce balíků programu YaST

Instalace a odinstalace programů s použitím správce balíků programu YaST

1.8.2.1. Změna softwaru k instalaci

Pokud instalujete standardní systém, není obvykle potřeba přidávat nebo odebírat jednotlivé balíčky. Předdefinované výběry jsou složeny tak, aby vyhověly většině vašich požadavků bez nutnosti dalších změn. Pokud máte zvláštní požadavky, použijte správce balíků, který tuto činnost značně zjednodušuje. Nabízí několik filtrovacích kritérií, které vám pomůžou se zorientovat v množství softwarových komponent.

Výběr filtru je umístěn vlevo nahoře, pod hlavní nabídkou. Po spuštění modulu je aktivní filtr Výběry. Tento filtr třídí programové balíky podle účelu použití, jako třeba multimediální aplikace nebo kancelářský software. Všechny skupiny jsou zobrazeny pod políčkem výběru filtrovacího kritéria. Předvybrané jsou ty balíky, které jsou obsaženy v aktuálním typu instalovaného systému. Klikněte do příslušných políček a tak vyberte další nebo naopak deaktivujte již vybrané skupiny softwaru pro instalaci.

Pravá část okna zobrazuje tabulku s jednotlivými balíky, které jsou obsaženy v aktuálním výběru. První sloupec tabulky ukazuje stav každého balíku. Pro instalaci jsou zejména důležité dva stavy: Instalovat (políčko před jménem balíku je zaškrtnuto) a Neinstalovat (políčko je prázdné). Pro aktivaci a deaktivaci jednotlivých balíků klikejte na políčko dokud se neobjeví vámi požadovaný stav. Kromě toho můžete pravým tlačítkem myši zobrazit kontextové menu, které obsahuje všechny možné stavy daného prvku. Většina z nich není ale pro instalaci důležitá. Pro více informací o tomto modulu si přečtěte detailní popis v části 2.3.1 – „Správce programů“.

1.8.2.2. Další filtry

Klikněte do pole výběru filtrů a uvidíte další možná filtrovací kritéria. Výběr podle položky Skupiny balíčků můžete také s výhodou použít při instalaci. Tento filtr setřídí softwarové balíky podle jejich účelu do stromové struktury v levé části okna. Čím více rozbalíte jednotlivé větve stromu, k tím přesnějšímu výběru balíků se dostanete a tím méně balíků se vám ukáže v příslušném seznamu v levé části obrazovky.

Můžete také použít filtr Hledat k nalezení specifického balíku podle jména nebo popisu. Použití hledání je detailně popsánu v části 2.3.1 – „Správce programů“.

1.8.2.3. Závislosti a konflikty mezi softwarovými balíky

Podobně jako jiné operační systémy má SUSE Linux určitá omezení v tom, který software lze použít v kombinaci s jiným a který ne. Různé softwarové balíky musí být kompatibilní, jinak mezi nimi může nastat konflikt, který ovlivní celý instalovaný systém. Z tohoto důvodu budete upozorňováni na nevyřešené závislosti nebo konflikty mezi softwarovými balíky poté, co vyberete nebo se pokusíte odstranit nějaký další softwarový balík. Pokud instalujete SUSE Linux poprvé nebo upozorněním nerozumíte, přečtěte si nejprve část 2.3.1 – „Správce programů“, která obsahuje podrobné informace o tom, jak pracovat se správcem balíků a také shrnutí celkové organizace software v Linuxu.

[Warning]Varování

Software předvybraný pro instalaci vychází z dlouhodobé zkušenosti a ve valné většině případů plně vyhoví téměř všem nováčkům a pokročilým domácím uživatelům. Víceméně není třeba měnit v této sekcí žádná nastavení. Pokud ale chcete vybrat nebo naopak neinstalovat některé softwarové balíčky, měli byste si být vědomi možných budoucích následků. Zejména byste se měli řídit informacemi uvedenými ve varováních a být opatrní při neinstalování balíků, které jsou součástí základního systému.

1.8.2.4. Ukončení výběru software

Pokud jste spokojeni s výběrem software a všechny závislosti a konflikty jsou úspěšně vyřešeny, klikněte na Přijmout. Všechny změny budou aktivovány a vy opustíte konfigurační modul. Změny budou aplikovány později, v průběhu vlastní instalace.

1.8.3. Jazyk

Jazyk byl zvolen na začátku instalace, jak je popsáno v části 1.3 – „Výběr jazyka“. Zde však můžete nastavení jazyka změnit a vybrat další doplňující jazyky, které se mají nainstalovat. V horní části dialogu nastavte primární jazyk, který bude aktivní po instalaci. Pokud chcete, zaškrtnutím odpovídajících voleb přizpůsobte rozložení kláves a časové pásmo zvolenému primárnímu jazyku. Pomocí tlačítka Detaily můžete nastavit jazyk pro uživatele root. Jsou tři možnosti:

Pouze ctype

Pro uživatele root je použita hodnota proměnné LC_CTYPE ze souboru /etc/sysconfig/language. Nastavuje lokalizaci jazykově specifických funkcí.

Ano

Uživatel root má stejné jazykové nastavení jako lokální uživatel.

Ne

Jazyková nastavení pro uživatele root nejsou volbou jazyka ovlivněna. Všechny locale proměnné zůstanou nenastaveny.

Dále můžete přesně nastavit locale v položce Podrobné nastavení locale.

Seznam v dolní části jazykového dialogu umožňuje zvolit další jazyky k instalaci. Pro každý zvolený jazyk YaST zkontroluje, zda jsou přítomny jazykově specifické balíčky související s vybraným softwarem. Pokud ano, budou také nainstalovány.

Konfiguraci dokončete kliknutím na Přijmout.

1.8.4. Systém

Tento dialog obsahuje veškeré informace o hardwaru počítače, které YaST získal. Chcete-li o některé z položek zobrazit podrobné informace, vyberte ji a klikněte na Detaily. Tento dialog můžete také použít k nastavení PCI ID ovladačům zařízení.

1.8.5. Rozložení klávesnice

Vyberte rozložení klávesnice ze seznamu. Výchozí nastavení koresponduje s nastavením jazyka. Po změně rozložení otestujte pozici písmen Y, Z a dalších speciálních znaků, abyste se ujistili, že byl výběr správný. Pokud chcete nastavit chování klávesnice detailněji, klikněte na Expertní nastavení. Více informací naleznete v části 2.4.9 – „Rozvržení klávesnice“. Jste-li s nastavením spokojeni, klikněte na Přijmout, vrátíte se tak k hlavnímu dialogu instalačního nastavení.

1.8.6. Spouštění

V průběhu instalace YaST navrhne konfiguraci spouštění pro váš počítač. Ve většině případů můžete toto nastavení nechat beze změny. Pokud ale potřebujete vlastní nastavení, můžete upravit návrh podle potřeby.

Jendou z možností je konfigurace spouštění počítače z diskety. Ačkoliv má tento způsob své nevýhody spočívající třeba v nutnosti použít disketu při každém startu, nechává existující mechanizmus spouštění počítače beze změn. V normálních případech byste tuto funkcionalitu neměli potřebovat, protože YaST může nastavit bezproblémové spouštění i jiných operačních systémů. Další variantou je změna umístění zaváděcích mechanismů na disku.

Pokud chcete změnit konfiguraci spouštění počítače pomocí programu YaST, vyberte položku Spouštění. Otevře se okno, ve kterém můžete nastavit každý detail mechanismu spouštění počítače. Více informací naleznete v části 2.9.14 – „Zavaděč“. Úprava způsobu spouštění je určena pouze pro pokročilé uživatele.

1.8.7. Výchozí úroveň běhu

SUSE Linux může být spuštěn do různých úrovní. Obvykle zde není třeba nic měnit, ale pokud potřebujete, můžete výchozí úroveň změnit v tomto dialogu. Více informací o konfiguraci úrovní běhu naleznete v části 2.9.8 – „Editor úrovní běhu“.

1.8.8. Spuštění instalace

Když budete spokojeni s nastavení instalace, klikněte v okně návrhu na tlačítko Další a zahajte tak instalaci. Potvrďte tlačítkem Instalovat v posledním varování. Instalace většinou trvá patnáct až třicet minut, v závislosti na rychlosti počítače. Jakmile budou všechny softwarové balíky nainstalovány, YaST nastartuje nový Linuxový systém, ve kterém již můžete zkonfigurovat váš hardware a nastavit základní služby.