1.9. Dokončení instalace

Po ukončení instalace všech vybraných softwarových balíků zadejte heslo správce systému (uživatele root). Poté můžete nastavit typ vašeho připojení k internetu a provést aktualizaci systému. Pokud chcete, můžete nastavit server centrální správy uživatelů v lokální síti. Posledním krokem je nastavení hardwarových zařízení připojených k počítači.

1.9.1. Jméno počítače

V tomto dialogi zadejte plně kvalifikované jméno počítače. To se skládá ze jména počítače a ze jména domény, do které počítač patří. U samostatného počítače nemusíte jméno domény měnit. Každý počítač v síti by měl mít unikátní jméno.

V lokální síti lze přidělovat jména počítačům automaticky spolu s IP adresou pomocí DHCP. Aby váš počítač získával jméno automaticky, zaškrtněte Změnit jméno počítače přes DHCP.

1.9.2. Heslo uživatele root

root je jméno superuživatele, správce systému. Na rozdíl od normálních uživatelů, kteří mohou nebo nesmí přistupovat k různým částem systému, root má neomezenou moc: může měnit konfiguraci systému, instalovat nové programy a nastavovat hardware. Pokud uživatelé zapomenou svá hesla nebo mají jiné problémy s počítačem, root může pomoci. Účet uživatele root by měl být používán jen pro administraci systému, údržbu a opravy. Normální práce pod účtem uživatele root je značně riskantní: i malá chyba může vést k nevratným ztrátám v systémových souborech.

Pro kontrolu musíte zadat heslo uživatele root dvakrát. Toto heslo byste neměli zapomenout. Heslo již nelze získat zpět.

[Warning]Uživatel root

Uživatel root má všechna práva pro změny systému. Pro provedení takových operací je vždy vyžadováno jeho heslo. Bez něj nemůžete provést žádné administrativní operace.

1.9.3. Konfigurace sítě

Nyní můžete nastavit síťová zařízení pro lokální síť nebo připojení k Internetu jako síťové karty, modemy a ISDN nebo DSL hardware. Pokud máte síťová zařízení, je nejlepší nastavit je v této fázi instalace, protože připojení k Internetu umožní programu YaST zkontrolovat dostupnost případných dalších aktualizací pro systém SUSE Linux a nainstalovat je ještě v průběhu instalace.

Chcete-li síťová zařízení v této chvíli nastavit, přečtěte Referenční příručku. Jinak zvolte Přeskočit konfiguraci a klikněte na Další. Síťová zařízení lze nastavit i po dokončení instalace systému.

1.9.3.1. Konfigurace firewallu

Když se připojíte do sítě, spustí se na nastaveném rozhraní automaticky firewall. Nastavení firewallu jsou zobrazena v dialogu pro konfiguraci sítě. Návrh konfigurace firewallu je aktualizován, kdykoliv se změní konfigurace rozhraní nebo služeb. Chcete-li automatické nastavení upravit, klikněte na Změnit+Firewall. V dialogu, který se otevře, nastavte, zda se má firewall spouštět. V levé části dialogu lze přecházet mezi dialogy s podrobnějším nastavením, které jsou podobné dialogům popsaným v Referenční příručce.

1.9.3.2. Test připojení k Internetu

Pokud jste nastavili připojení k Internetu, můžete ho nyní otestovat. YaST se během testu připojí k serveru SUSE a zkontroluje, zda nejsou k dispozici aktualizace systému. Pokud jsou, mohou být použity při instalaci. Stáhne také nejnovější poznámky k verzi. Ty si můžete přečíst na konci instalace.

Pokud test připojení nechcete nyní provádět, zvolte Ne, test přeskočit a klikněte na Další. Aktualizace nebudou staženy.

1.9.4. Nastavení aktualizace

Abyste mohli využít instalační podpory a stahovat si aktualizace, musíte se nejdřív zaregistrovat. To můžete provést například v kroku Nastavení aktualizace. Pokud instalovaný systém není připojený k Internetu, můžete tento krok přeskočit volbou Nastavit později.

V Přidat další informace můžete připojit další informace o vašem systému, které urychlí a usnadní registrační proces. Pokud chcete vidět, jaké informace se odešlou, klikněte na Podrobnosti.

1.9.5. Aktualizace

Pokud se YaST byl schopen připojit na jeden ze serverů SUSE, můžete ihned provést YaST online aktualizaci. Pokud jsou na serverech dostupné nějaké aktualizované balíčky, budou staženy a instalovány s opravami chyb nebo bezpečnostních problémů.

[Important]Stahování aktualizací

Stahování aktualizací může chvíli trvat, v závislosti na rychlosti připojení k Internetu a velikosti stahovaných souborů.

Pro okamžité spuštění aktualizaci vyberte Spustit online aktualizaci a klikněte naOK. Otevře se okno YaST online update se seznamem dostupných oprav (pokud jsou nějaké k dispozici), které mohou být vybrány a nahrány. O tomto procesu se můžete dočíst více v části 2.3.4 – „Online aktualizace“. Aktualizaci můžete také provést kdykoliv po skončení instalace. Pokud ji nechcete provádět nyní, vyberte Vynechat aktualizaci a klikněte na OK.

1.9.6. Metoda ověřování uživatele

Pokud byl úspěšně nakonfigurován přístup k síti, máte nyní k dispozici čtyři možnosti správy uživatelských účtů na instalovaném systému.

Lokální

Uživatelé jsou spravováni lokálně na instalovaném počítači. To je vhodná volba pro samostatné pracovní stanice. Data o uživatelích jsou uložena v lokálním souboru /etc/passwd. Pokud instalujete domácí pracovní stanici, zvolte tuto možnost.

LDAP

Uživatelé jsou centrálně spravováni pro všechny systémy v síti pomocí LDAP serveru.

NIS

Uživatelé jsou centrálně spravováni pro všechny systémy v síti pomocí NIS serveru.

Doména Windows

Autentizace pomocí Samby se obvykle používá ve smíšených sítích se systémy Linux a Windows.

Pokud jsou všechny předpoklady splněny, otevře YaST dialog, ve kterém je možno zvolit metodu ověřování uživatelů. Pokud nemáte připojení k síti, zvolte lokální ověřování.

1.9.6.1. Konfigurace počítače jako NIS klienta

Aby mohly být uživatelské účty spravovány pomocí NIS serveru, musíte nakonfigurovat počítač jako NIS klient. Tento text vysvětluje pouze nastavení klienta. Konfigurace NIS serveru je popsána v Referenční příručce.

V následujícím dialogu nejprve zvolte, zda má počítač statickou IP adresu, nebo zda ji získává pomocí služby DHCP. Zvolíte-li DHCP, nelze určit NIS doménu ani adresu NIS serveru, protože jsou poskytovány DHCP serverem. Informace o DHCP jsou dostupné v Referenční příručce. Pokud je používána statická IP adresa, nastavte NIS doménu a NIS server ručně.

Pro vyhledání NIS serverů v lokální síti zaškrtněte volbu Broadcast. Můžete také specifikovat více NIS domén a nastavit výchozí. Další domény můžete přidat po kliknutí na Upravit. Pro každou jednotlivou doménu zadejte adresy serverů nebo povolte vyhledávání broadcast.

V expertním nastavení lze zákazem volby Odpovídat vzdáleným počítačům zabránit počítačům v jiných sítích dotazovat se, který server váš klient používá. Pokud aktivujete volbu Poškozený server, mají-li být přijímány odpovědi ze serverů na neprivilegovaných portech. Více informací naleznete v manuálové stránce ypbind.

1.9.6.2. Vytváření lokálních uživatelských účtů

Pokud se nerozhodnete k použití centrálního autentizačního serveru, musíte vytvořit lokální uživatele. Všechny údaje, které se k uživatelským účtům vztahují (jméno, uživatelské jméno, heslo atd.) budou uloženy a spravovány na instalovaném počítači.

Linux je operační systém, který umožňuje několika uživatelům pracovat ve stejném okamžiku na tomtéž počítači. Každý uživatel potřebuje k práci uživatelský účet, aby se mohl k počítači přihlásit. Vytvořením uživatelských účtů získává systém na bezpečnosti. Standardní uživatelé nemohou například měnit nebo mazat soubory nutné pro správný chod systému. Osobní data daného uživatele nemohou být modifikována, prohlížena nebo jinak ovlivňována neoprávněnými uživateli. Každý uživatel si může nastavit vlastní pracovní prostředí, které najde nedotčené při příštím přihlášení.

Uživatelský účet lze vytvořit pomocí dialogu správy uživatelů. Po zadání jména a příjmení uživatele zadejte jeho uživatelské jméno (login). Chcete-li, aby systém uživatelské jméno sám navrhnul, klikněte na Například.

Nakonec zadejte heslo, dvakrát, aby nedošlo k překlepu. Uživatelské jméno sděluje systému, kdo se přihlašuje, a heslo tuto identitu ověřuje.

[Warning]Uživatelské jméno a heslo

Uživatelské jméno a heslo si dobře zapamatujte. Budete je potřebovat při každém přihlášení do systému.

Aby heslo zaručovalo dostatečnou bezpečnost, mělo by být dlouhé mezi pěti a osmi znaky. Maximální délka hesla je 128 znaků. Pokud ale nejsou nahrány speciální bezpečnostní moduly, je pro kontrolu hesla používáno jen prvních osm znaků. Hesla jsou citlivá na velká a malá písmena a nejsou v nich povoleny akcentované znaky (například s čárkami a háčky). Různé speciální znaky z první poloviny (7 bitů) ASCII tabulky a číslice jsou v heslech povoleny.

Pro lokální uživatele jsou k dispozici dvě další volby:

Získávat systémovou poštu

Je-li tato volba zaškrtnuta, bude uživatel dostávat zprávy vytvářené systémovými službami. Ty se obvykle zasílají pouze uživateli root, správci systému. Je užitečné tuto volbu nastavit pro nejčastěji používaný účet, neboť jako uživatel root se doporučuje přihlašovat jen ve zvláštních případech.

Automatické přihlášení

Tato volba je dostupná jen v případě, že je KDE nastaveno jako vaše výchozí prostředí. Zajistí automatické přihlášení uživatele k počítači po startu. Tento postup je výhodný zejména pokud je počítač používán jedním uživatelem.

[Warning]Automatické přihlašování

Pokud je povoleno automatické přihlašování, systém nastartuje přímo do grafického rozhraní daného uživatele bez jakékoliv vyžádané autentizace. Pokud na počítači ukládáte důvěrné informace a k počítači mohou mít přístup i jiné osoby, nezapínejte tuto volbu.

Chcete-li vytvořit více uživatelů, klikněte na Správa uživatelů. Více informací o správě uživatelů naleznete v části 2.8.1 – „Správce uživatelů“.

1.9.7.

This step does not require any user interaction. The installation program launches the SuSEconfig script to write the system configuration. Depending on the CPU and the amount of memory, this process can take some time.

1.9.8. Poznámky k verzi

Po dokončení nastavení autentizace uživatelů se zobrazí poznámky k verzi. Přečtěte si je, protože mohou obsahovat důležité a aktuální informace, které nebyly k dispozici v době vytváření manuálů a příruček. Pokud jste instalovali balíky s aktualizacemi, bude vám k dispozici nejposlednější verze poznámek stažená ze serverů SUSE.

1.9.9. Konfigurace hardwaru

Na konci instalace otevře YaST okno, ve kterém můžete nakonfigurovat grafickou kartu a jiná zařízení, jako jsou tiskárny a zvukové karty. Klikněte na daný komponent a spusťte tak jeho konfiguraci. Většinu součástí počítače bude YaST detekovat a konfigurovat automaticky.

Můžete přeskočit konfiguraci libovolných periferních zařízení a provést ji až později v běžícím systému. Konfiguraci grafické karty byste ale měli provést ihned. Ačkoliv jsou karty autodetekovány programem YaST a měly by být přijatelně nastaveny, většina uživatelů má velmi specifické požadavky pokud jde o rozlišení, barevnou hloubku a jiné parametry grafiky. Zvolte příslušné položky a nastavte je podle svých potřeb. Konfigurace je podrobněji popsána v části 2.12.1 – „Vlastnostni karty a monitoru“.

1.9.10. Dokončení instalace

Po úspěšné instalaci se zobrazí dialog Instalace dokončena. V tomto dialogu máte možnost svůj systém klonovat pro AutoYaST zaškrtnutím nabídky nabídky Klonovat systém pro Autoyast. Profil aktuálního systému se uloží v /root/autoyast.xml.

AutoYaST je nástroj pro automatickou instalaci systému bez nutnosti zásahu uživatele. AutoYaST instalace se provádí pomocí kontrolního souboru s instalačními a konfiguračními daty.

Instalaci systému ukončete kliknutím na Konec v posledním dialogovém okně.