Kapitola 30. Mobilita v Linuxu

Obsah

30.1. Notebooky
30.2. Mobilní hardware
30.3. Mobilní telefony a kapesní počítače
30.4. Další informace

Abstrakt

Tato kapitola pojednává o používání Linuxu ve světě mobilních počítačů. Krátce si představíme různé oblasti a dostupná zařízení, najdete část o potřebných aplikacích i informace o možnostech minimalizace spotřeby. Na konci najdete odkazy na nejdůležitější zdroje informací.

Většina lidí si při slově mobilita představí notebooky, kapesní počítače a mobilní telefony. Tato kapitola se však zaměřuje také na další zařízení jako jsou externí disky, flash disky nebo digitální fotoaparáty, které můžete připojovat jak k notebookům, tak k pracovním stanicím.


30.1. Notebooky

30.1.1. Zvláštní hardwarové vlastnosti notebooků

Z důvodů důrazu na mobilitu, minimální prostorové nároky a spotřebu energie se hardware notebooků od obyčejných stolních počítačů v mnoha ohledech odlišuje. Výrobci mobilních zařízení vyvinuli standard PCMCIA (Personal Computer Memory Card International Association), který pokrývá oblast paměťových karet, síťových rozhraní jako síťové karty a modemy a externích disků. Informace o implementaci tophoto standardu v Linuxu, potřebných nastaveních, dostupných aplikacích a řešení možných problémů najdete v kapitole 31 – „Linux a notebooky.

30.1.2. Snížení spotřeby energie

Řada komponent je již od výrobce navržena a optimalizována tak, aby měla v případě napájení z baterií co nejnižší spotřebu energie. Podíl takto upravených komponent na úspoře energie je přinejmenším stejně tak důležitý jako schopnosti operačního systému. SUSE Linux řadu metod úspory spotřeby energie při napájení z baterie. Následující seznam možných způsobů snížení spotřeby je seřazen podle významu dopadu na spotřebu:

  • Zpomalení rychlosti CPU

  • Vypnutí monitoru během nečinnosti

  • Ruční nastavení parametrů monitoru

  • Odpojení nepoužívaných zařízení (USB CD-ROM, externí myš, nepoužívané PCMCIA karty, atd..)

  • Zastavení disku při nečinnosti

Podrobnější informace o správě napájení v systému SUSE Linux a používání modulu správy napájení programu YaST najdete v kapitole 33 – „Správa napájení.

30.1.3. Změny nastavení systému

V mobilním prostředí se systém často potřebuje přizpůsobovat novým podmínkám. Mnoho služeb závisí na pracovním prostředí a při změnách je nutné přenastavit jejich klienty. SUSE Linux dokáže obstarat i takové situace.

Obrázek 30.1. Integrace notebooku do sítě

Integrace notebooku do sítě

Služby měněné přenášením mezi domácí a podnikovou sítí mohou být následující:

Nastavení sítě

Nastavení sítě obsahuje IP adresu, jmenné služby, připojení k internetu a připojení k dalším sítím.

Tisk

V závislosti na síti, do které je notebook nastaven, musí být správně nastavená databáze tiskáren a příslušný tiskový server.

Email a proxy

Musí být nastaven správný seznam serverů.

Nastavení grafického prostředí

Pokud např. v zaměstnání připojujete notebook k externímu monitoru, musí být dostupné příslušné nastavení v grafickém prostředí.

SUSE Linux nabízí dvě možnosti, které lze kombinovat, jak notebook přizpůsobit aktuálnímu prostředí.

SCPM

SCPM (system configuration profile management) umožňuje jednotlivá nastavení obsahující konfigurační soubory ukládat do tzv. profilů. Profily lze vytvářet pro různé situace. Jsou užitečné při potřebě změn prostředí (domácí síť, podniková síť). Mezi profily se lze jednoduše přepínat. Informace o SCPM najdete v kapitole 32 – „Správa profilů. Přepínání mezi profily v KDE umožňuje applet Profile Chooser. Aplikace vyžaduje před přepnutím profilu zadání hesla uživatele root.

SLP

SLP (service location protocol) zjednodušuje připojení notebooku do existující sítě. Bez SLP je obvykle potřeba znát pro nastavení řadu údajů. V případě SLP jsou všechny potřebné informace vysílány po síti a aplikace si vše nastaví samy automaticky. SLP lze používat také pro instalaci systému. Podrobnější informace o SLP najdete v části 19 – „SLP služby v síti.

Význam SCPm spočívá v povolení a správě snadno reprodukovatelných systémových podmínek. SLP významně usnadňuje síťové nastavení.

30.1.4. Software

V oblasti mobilních zařízení je řada oblastí, které vyžadují zvláštní aplikace: monitorování systému (především stav baterií), synchronizace dat, bezdrátová komunikace v periferiemi nebo bezdrátové připojení k internetu. V této sekci najdete informace o nejdůležitějších aplikacích.

30.1.4.1. Monitorování systému

V systému SUSE Linux najdete dva monitorovací nástroje prostředí KDE. Stav nabití baterií a status napájení zobrazuje applet KPowersave na hlavním panelu. Komplexní systém monitorování poskytuje KSysguard. Pokud používáte prostředí GNOME, budete používat GNOME ACPI (jako applet) a Monitor systému.

KPowersave

KPowersave je applet, který zobrazuje stav baterií a status napájení na hlavním panelu v prostředí KDE. V případě připojení do sítě je zobrazena malá zástrčka. Po přechodu na napájení z baterie se objeví ikonka baterie. Z kontextové nabídky aplikace lze po zadání hesla uživatele root otevřít modul správy napájení programu YaST. V tomto modulu můžete nastavit chování správy napájení. Informace o modulu správy napájení programu YaST najdete v kapitole 33 – „Správa napájení.

KSysguard

KSysguard je nezávislá aplikace pro monitorování systému. Monitoruje ACPI (stav baterie), zatížení procesoru, síťový provoz, rozdělení disku a využití paměti. Může monitorovat a zobrazovat libovolné systémové procesy. Způsob zobrazení a filtrování lze upravit. Lze monitorovat různé parametry v několika stránkách nebo přes síť sbírat data z několik počítačů současně. KSysguard může běžet jako démon na počítači bez prostředí KDE. Více informací o tomto programu najdete v nápovědě.

Obrázek 30.2. Monitorování stavu baterií pomocí KSysguard

Monitorování stavu baterií pomocí KSysguard

30.1.4.2. Synchronizace dat

Pokud střídavě pracujete na notebooku bez síťového připojení a na pracovní stanici v síti, je nezbytně nutné zajistit. abyste na obou počítačích měli všechna aktuální data. To zahrnuje poštovní složky, adresáře i jednotlivé soubory. Řešením je synchronizace dat, kterou můžete provádět následujícími způsoby:

Synchronizace emailů

Používejte pro ukládání zpráv v podnikové síti IMAP účty. Ke zprávám lze přistupovat libovolným klientem, který umí pracovat také s odpojeným IMAP účtem jako např. Mozilla Thunderbird Mail, Evolution nebo KMail. Klienta je nutné nastavit tak, aby byla vždy použita shodná složka Odeslané. Tím zajistíte, že synchronizace proběhně bez problémů, a budete mít vždy aktuální data a zprávy budou mít správný status. Abyste vždy měli přehled o neodeslaných zprávách, používejte místo systémových MTA jako postfix nebo sendmail SMTP služby implementované ve svém poštovním klientovi.

Synchronizace souborů a adresářů

Pro synchronizaci dat mezi pracovní stanicí a notebookem je k dispozici celá řada aplikací. Podrobnější informace najdete v kapitole 27 – „Synchronizace souborů.

30.1.4.3. Bezdrátová komunikace

Stejně jako doma nebo v kanceláři lze zapojit počítač do klasické sítě, lze notebooky propojit s ostatními notebooky, periferiemi, mobilními telefony nebo kapesními počítači pomocí bezdrátové technologie. Linux tři typy bezdrátové komunikace:

WLAN

WLAN je jako bezdrátová technologie s největším dosahem jediná vhodná volba pro budování rozsáhlých sítí. Lze ji použít k propojování nezávislých stanic nebo k připojení k internetu. Zařízení nazývané přístupový bod může hrát úlohu základní stanice sítě a zprostředkovávat přístup do internetu. Mobilní uživatel se může mezi přístupovými body přepínat a přistupovat do sítě přes bod, který mu umožňuje nejkvalitnější přístup. Stejně jako u mobilních telefonů je možný přístup kdykoliv. Podrobnější informace najdete v části 34.1 – „Bezdrátové sítě“.

Bluetooth

Bluetooth je bezdrátová technologie s kratším dosahem. Obvykle je používána pro komunikaci mezi počítači a kapesními počítači nebo také místo IrDA pro komunikaci s mobilními telefony. Touto technologií lze také propojovat více počítačů bez nutnosti dohledu na jednotlivá zařízení. Bluetooth je také používána u bezdrátových myší a klávesnic. Bližší informace o Bluetooth najdete v části 34.2 – „Bluetooth“.

IrDA

IrDA je bezdrátová technologie s nejkratším dosahem. Obě komunikační strany musí být v dohledu. Překážky jako zdi vedou k nefunkčnosti spojení. Jedním z využití IrDA je přenos souborů z mobilního telefonu do notebooku a naopak. Propojena pomocí IrDA je pouze část mezi notebookem a telefonem. Přenos na delší vzdálenosti je již veden mobilní sítí. Dalším obvyklým využitím IrDA je bezdrátové odesílání tiskových úloh na tiskárnu. Více informací o IrDA najdete v části 34.3 – „IrDA — Infrared Data Association“.

30.1.5. Ochrana dat

V ideálním případě by měla být data na notebooku chráněna několika způsoby. Možné oblasti zajištění jsou následující:

Ochrana proti krádeži

Pokud je to možné, můžete počítač zajistit fyzicky. V obchodech je dnes k dispozici řada různých typů zabezpečení.

Bezpečnost dat v systému

Důležitá data by neměla být šifrovaná jen během přenosu, ale také na disku. Tím zajistíte, že v případě krádeže nedojde k jejich zneužití. Popis vytváření šifrovaného souborového systému najdete v části 4.3 – „Šifrování diskových oddílů a souborů“.

Síťová bezpečnost

Každý přenos dat by měl být bezpečný. Základní informace o Linuxu a sítích najdete v části 4.4 – „Bezpečnost a soukromí“. O bezpečnosti v bezdrátových sítích pojednává kapitola 34 – „Bezdrátová komunikace.